MĚSTO BRUNTÁL - ZALOŽENO 1213

…nejstarší město v zemích Koruny české

Oblast podhůří Jeseníků se stala středem zájmu již koncem 12. století. Byly zde objeveny zdroje drahých kovů. Při obchodní stezce z Olomouce do Slezska zde vznikla slovanská osada – dnešní Staré Město (dochovala se přestavba pozdně románské kostelní pevnosti) - která se stala základem pro další kolonizační osídlení kraje ve 13. století. Vidina drahých kovů přilákala domácí i cizí obyvatelstvo. Tehdy vznikl Bruntál – podle listiny krále Přemysla Otakara II, zvané Uničovské, již v roce 1213. Podle tohoto dokumentu je město Bruntál vůbec nejstarším místem v zemích Koruny české nadaným magdeburským městským právem. Zakladatelem města byl moravský markrabě Vladislav Jindřich. Počáteční prudký rozkvět města dočasně zastavil vpád Tatarů v roce 1241. Město bylo až do roku 1352 odvolací stolicí pro všechna města s magdeburským městským právem založená na severní Moravě, mezi jinými i pro královské město Olomouc. Důvodem jeho založení byla jednak nutnost zabezpečit severní hranici Moravy proti kolonizačním snahám vratislavského biskupství v téměř liduprázdném území horského masívu Jeseníků, jednak rudné bohatství těchto hor.

Těžba drahých kovů byla po dlouhou dobu hlavním zdrojem prosperity města. Tuto skutečnost odrážel i městský znak – již jeho nejstarší vyobrazení na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Jako horní město byl Bruntál zeměpanským majetkem – zprvu moravských markrabat, posléze opavských vévodů – a jako takový nadán řadou výsad. Město, které bylo východiskem pro další kolonizaci širokého okolí, se stalo i centrem cechovní řemeslné výroby a bylo i významným tržním střediskem s právem konat ročně 4 jarmarky a týdenní trh. Počátkem 16. století se Bruntál dostal do rukou pánů z Vrbna, v nichž setrval až do bitvy na Bílé hoře. Roku 1577 Bruntál hostil i císaře Rudolfa II. Jan mladší bruntálský z Vrbna, správce města, se během pro Čechy nekritičtějšího období třicetileté války postavil na stranu českého „zimního“ krále Fridricha Falckého. Ve dnech 17. a 18. února roku 1620 mu v čele slezské šlechty vzdal hold na bruntálském zámku, který navštívil během útěku z Olomouce do Vratislavi. Porážka českých stavů v bitvě na Bílé hoře znamenala konfiskaci celého bruntálského panství. Jen malá část konfiskací však setrvala v rukou císaře, většina byla rozdána nebo rozprodána jeho příznivcům. Císař Ferdinand II po získání bruntálského panství viděl příležitost, jak splatit své dluhy vůči Řádu německých rytířů. Dne 17.7.1621 byla ve Vídni vystavena listina o darování panství Bruntál Řádu německých rytířů.

Během třicetileté války byl Bruntál opakovaně vypleněn Švédy, pak jeho osud těžce zkoušely morové epidemie. Roku 1748 byla požárem zničena velká část města a požár v roce 1764 poničil město celé. Od 18. století nastal rozmach města v souvislosti s průmyslovou výrobou, zejména textilní. Již od roku 1758 pracovala v Bruntále továrna na kůži, od roku 1786 chemická továrna a roku 1807 byla založena továrna na houně. Roku 1828 vznikla továrna na lněné a bavlněné zboží. Od roku 1850 je Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v celém tehdejším českém Slezsku. Roku 1885 zde byla otevřena vůbec první veřejná nemocnice v českém Slezsku. Rozvíjející se město se stalo v polovině 19. století městem okresním. Po skončení 1. světové války byla ve městě nastolena československá státní moc. Během okupace Sudet bylo české obyvatelstvo nuceno město opustit. Samotný Hitler Bruntál navštívil jako vůbec první místo v celém Slezsku. Bruntál byl osvobozen 7. května Sovětskou armádou. Po poválečném odsunu Němců byl Bruntál dosídlen českým obyvatelstvem.

Více informací na www.mubruntal.cz