HISTORIE SLADOVNICTVÍ A PIVOVARNICTVÍ V NAŠEM MĚSTĚ

Pivovarnictví a český národ patří odnepaměti k sobě. Proto není divu, že právo vařit pivo patřilo vůbec k nejvýznamnějším městským výsadám v období zakládání měst. Právo várečné znamenalo pro měšťany výhradní právo výroby a výčepu piva ve městě a příslušejících vesnicích. V Bruntále, nejstarším městě v zemích Koruny české, mělo podle archivů várečné právo na sklonku 13. století 109 domů. Bohužel, místní archivy však mlčí o přesném datu založení měšťanského pivovaru, předchůdci dnešního podniku. První a do daleké minulosti sahající zpráva o měšťanském pivovaře se nachází v „Pamětní knize osudu Bruntálu“ od Stellwaga v odstavci „Odstoupení čtyř k Bruntálu příslušných vesnic Bernhardu z Vrbna v roce 1568“, kde Bernhard, pán z Vrbna na Bruntále uzavřel s městem „Lví smlouvu“ sepsanou v den Navrácení Panny Marie v roce po Kristu našeho Pána spasitele roku 1568 a za odstoupení čtyř vesnic přislíbil městu pomoc při opravě městských valů a vrátil mu do užívání „Pivovar a sladovnu ve městě se nacházející včetně varných pánví a všeho ostatního užitku, který mu z toho plynul“. Ze zprávy dále vyplývá, že pivovar se nacházel nevhodně umístěn na hlavním náměstí, kde hrozilo velké požární nebezpečí a bylo v zájmu panstva přemístiti jej na jiné místo. Od roku 1653 v Bruntále existoval v areálu zámeckého parku další, nový pivovar založený Řádem německých rytířů, jehož výroba se pak mnohem později přesunula do objektu Selika.

Další zprávy o městském pivovaře jsou až z 19. století. Ze sestavení právovárečného občana Simona Riedla (7. 5. 1800) vyplývá, že vaření piva nebylo tehdy příliš rentabilní. Výlohy za uvaření 98 várek piva činily 151 zlatých a 30 krejcarů, příjem 190 zlatých a 27 krejcarů. Skromný zisk obsahuje i užitek z výčepu a výdělek za kvašení, které tehdy probíhalo v domácích sklepích právovárečných občanů. Jeden litr piva tehdy stál 8 mírových haléřů. Víme, že před rokem 1834 byl nájemcem měšťanského pivovaru pan Florián Hadwiger. V roce 1834 je novým nájemcem měšťanského pivovaru pan Kubelka, který dodává pivo koňskými potahy do hospod v okolních vesnicích, a to za podstatně nižší cenu než panský pivovar. Když pivní výčepy v Andělské Hoře přestaly odebírat pivo z panského pivovaru a začaly brát městské, stěžoval si vrchnostenský úřad magistrátu a požadoval zákaz prodeje piva z Měšťanského pivovaru do okolních panských vesnic. Magistrát vydal rozhodnutí, že cena piva městského nesmí být nižší než cena piva panského. Nájemce byl povinen „v každé době vyrábět pravé, zdraví sloužící pivo a to v takovém množství a kvalitě, aby bylo uspokojeno nejen místní občanstvo, ale i jiní kupci včetně přespolních odběratelů“. Kromě hotového piva o stupňovitosti 14° vydávalo se na požádání pivo nekvašené, jak bylo již zvykem u dřívějších nájemců. Zápisy z dalších let se zabývají výhradně stavebními otázkami jako oprava hvozdu, humen, sklepů a vodovodního potrubí. Chybí však peníze a proto se provádějí jen ty nejnutnější práce, které však byly vždy zadávány výhradně bruntálským mistrům. Na valné hromadě 10. 4. 1864 žádá předseda Anton Luft o pronájem pivovaru na dobu 6 let s tím, že bude provádět veškeré potřebné opravy na svůj náklad. Je mu vyhověno a mimo jiné je mu povoleno dáti pivovar do podnájmu důvěryhodné osobě, která bude udržovat pivovar s hospodou na výši doby. Této možnosti pan Luft využívá, pronajímá pivovar Nathanu Hamburgerovi, kterému dosavadní nájemník pan Kubelka postupuje 1. 10. 1864 svá práva. V roce 1870 pan Hamburger zřejmě na své náklady staví nový ležácký sklep v ulici U potoka a 10. 7. 1871 kupuje celý měšťanský pivovar. O sedm let později zastihl pivovar požár střechy. Stav pivovaru se však i přesto nadále zlepšuje.

V roce 1884 je přistavena nová moderní sladovna. Proti stavbě sladovny měl námitky městský stavební úřad. Pan Hamburger se odvolal k zemské vládě v Opavě a ta rozhodla v jeho prospěch s odůvodněním, že každá firma má právo vyrábět si sama vše, co potřebuje k výrobě finálního produktu, a že tedy pan Hamburger má právo vyrábět si slad. Orientace na slad je patrná i z dalších dokumentů – v roce 1906 pronajímá pan Hamburger hospodskou živnost Řádu německých rytířů a v roce 1907 odstupuje jim i právo várečné. Dne 13. 9. 1907 bere C. K. Zemský a obchodní soud v Opavě na vědomí změnu názvu firmy z „Pivovar a exportní sladovna“ na „Výroba sladu – majitel N. Hamburger“. Tím taky končí tradice výroby piva v Bruntále v městském pivovaře. V někdejším řádovém pivovaře (Seliko) se však bruntálské pivo paralelně vařilo až do roku 1956 (viz. obrázek jeho etikety). Pivo z přízviskem „bruntálské“ se na trhu znovu objevilo až v roce 1993, kdy naše firma začala vyrábět soupravy na přípravu domácího piva značky Horal.